Wolfagang Amadeus Mozart / Rufinus Widl

Apollo et Hyacinthus K.s. 38

 

Hudba / Music: Wolfagang Amadeus Mozart

Libreto / Libretto: Rufinus Widl

Režie / Stage Director: Tomáš Hanzlík

Umělecké nastudování / Rehearsed by: Tomáš Hanzlík & Ensemble Damian

Kostýmy a scéna / Costumes and Set: Vendula Johnová

Obsazení / Scoring: SKKKTB, vn 1-2 (6) vle 1-2, vc, cb, cem, ob 1-2, cor 1-2

Stopáž / Durata: 60´

Scénické provedení prvního Mozartova jevištně dramatického díla, latinského školního intermezza. Inscenace se částečně vrací k původnímu smyslu zpracovaného mýtu, zároveň příběh aktualizuje a přirovnává k osudu samotného autora v konfliktním vztahu k umělecké konkurenci: Proč zabíjíme to, co tolik obdivujeme (milujeme)?

Staging of the first Mozart's dramatic oeuvre, a school intermezzo in Latin. The play partly looks back at the original meaning of the myth while updating the story which it compares to the life of its author in his conflict with his artistic competitors: why do we kill what we admire (and love)?

Fotografie z přípravy představení

(scroll down for English version)

 

Námětem díla je jedna z Ovidiových Proměn. Bůh Apollon miluje sparťanského královského syna, krásného Hyacinta tak, jak bohové milují vše krásné a čisté v člověku. Při nehodě je chlapec usmrcen a Apollon, vázán vyšším zákonem, jej nemůže probudit k životu, ale promění jej v květinu Hyacint. V 17. století se revidovaná verze příběhu objevila jako divadelní kus a 13. května 1767 byla bajka o smrti a kouzelném znovuzrození chlapce Hyacinta poprvé uvedena jako opera. Knížecí biskup Schrattenbach udělil zakázku jedenáctiletému geniálnímu dítěti, Wolfgangu Amadeovi Mozartovi. Latinský text k dílu s původním názvem Apollo et Hyacinthus seu Hyacinthi metamorphosis napsal páter Rufinus Widl, profesor benediktinské akademie v Salcburku. Tři dějství Apolla a Hyacintha sloužila jako intermezza při školním představení mravoličné Widlovy hry Clementia Croesi. Z Ovidiových Metamorfóz převzal Widl příběh o lásce boha Apollóna k Hyacinthovi, jehož žárlivý bůh větru Zephyrus smrtelně zraní při závodu v hodu diskem. Zoufalý Apollón promění tělo přítele na památku ve stejnojmennou vonnou květinu.

Intermezzo nastudoval Wolfgangův otec Leopold Mozart. Po duchovním singspielu Die Schuldigkeit des ersten Gebotes (Povinnost prvního přikázání), uvedeném v Salcburku 12.3.1767, se premiéra uskutečnila o dva měsíce později, 13.5.1767 ve velké aule salcburské univerzity.

 

Při premiéře zpívali studenti, jejichž jména díky tištěnému libretu známe.

Oebalus, spartský král (tenor) - Mathias Stadler (1744 – 1827)

Melia, jeho dcera (soprán) - Felix Fuchs (1752 - ?)

Hyacinthus, jeho syn (soprán) - Christian Enzinger (1755 - ?)

Apollo, jeho host (alt) - Johann Ernst (1755 - ?)

Zephyrus, Hyacintův přítel (alt) - Joseph Vonterthon

dva kněží (bas) - Joseph Bründl, Jakob Moser

 

První novodobé uvedení se konalo až 29. 4. 1922 v německém Rostocku.

The opera is based on one of Ovid's Metamorphoses. Apollo loves beautiful Hyacinth, the son of the king of Sparta, in the same way that the gods love all that is beautiful and pure in man. When the youth is killed in an accident, Apollo, bound by a higher law that prevents him from bringing Hyacinth back to life, creates the flower of the same name from the boy’s blood. A revised version of the story appeared as a dramatic piece in the 17th century, and on May 13, 1767, the legend of the death and magical rebirth of the boy Hyacinth was first presented as an opera. Salzburg Archbishop Schrattenbach commissioned the work from the eleven-year-old music prodigy Wolfgang Amadeus Mozart. The Latin text to the work, originally named Apollo et Hyacinthus Hyacinth seu Metamorphosis, was written by Father Rufinus Widl, a professor at the Benedictine Academy in Salzburg. The three acts of Apollo et Hyacinth served as the intermezzo for the school performance of Widl’s play Clementia Croes, a work descriptive of the life and manners of the time. Based on Ovid's Metamorphoses, Widl’s libretto recasts the story of Apollo’s love for Hyacinth, who is killed by the jealous wind god Zephyrus during a discus competition. In his despair, Apollo transforms the body of his friend into the fragrant flower.

The intermezzo was staged by Wolfgang's father, Leopold Mozart. The opera premiered on 13 May 1767 in the large auditorium of Salzburg University, two months after the spiritual Singspiel Die Schuldigkeit des ersten Gebotes (The Obligation of the First and Foremost Commandment), regarded as Mozart’s first opera, was performed in Salzburg on March 12, 1767.

 

Thanks to a printed copy of the libretto, the names of the students who sang the premiere of Apollo et Hyacinthus are known today:

Oebalus, king of Sparta (tenor) - Mathias Stadler (1744-1827)

Melia, his daughter (soprano) - Felix Fuchs (1752-?)

Hyacinthus, his son (soprano) - Christian Enzinger (1755-?)

Apollo, his guest (alto) - Johann Ernst (1755-?)

Zephyrus, Hyacinthus’s friend (alto) - Joseph Vonterthon

Two priests (bass) - Joseph Bründl, Jakob Moser

 

The first modern performance was held on April 29, 1922 in Rostock, Germany.